čtvrtek 6. září 2018

Žoféni

Dneska jen taková drobná poznámka k našemu chovu ovcí. Když mi na jaře musher vysvětloval, proč tak nutně potřebujeme ovce, tvářil se u toho velmi důležitě a trochu ze mě dělal blbečka jako že nechápu ten naprosto běžný koloběh drobného a šikovného zemědělce, totiž pořídit dvě ovce, nechat je celé léto udržovat travní porost na naší malé louce a v zimě je pak sníst. Když jsem se tvářila nepřesvědčeně, začal už trochu zvýšeným hlasem lamentovat, že já to sekat nemusím a že ať si to tedy vyzkouším sama, jaká je to hrůza a že on se na celé sekání může vykašlat a tak podobně... Spolkla jsem poznámku o tom, že stejné argumenty vytahoval loni, když kupoval bazarový sekací traktůrek (výhodná koupě pod značkou "seká samo") a zaměřila se na druhou část této zemědělské akce : "a v zimě je sníme".. Tady už jsem si neodpustila připomenutí jediného zabití zvířete v naší rodině, vánočního kapra Pepy, kvůli kterému pak musher ještě týden nespal, protože pořád viděl ty jeho oči a cítil pod rukama ten vyhasínající život.... Teď se ale tvářil tvrdě a znovu připomínal slova o koloběhu a přirozenosti a že prý stačí neudělat si k nim žádný osobní vztah a nepojmenovávat je lidsky. Shrnutí celé věci je jednoduché a velmi snadno předvídatelné: jakmile musher vejde do ohrady, ovečky s roztouženým bečením běží přes celou louku, aby se od něj nechaly pohladit a vzít si dobrůtku, kterou jistě nese, jmenují se Žofinka a Žofén a jsou to ty nejroztomilejší ovečky na světě. U odpolední kávy začal musher promlouvat o tom, že chov ovcí by vlastně mohl být zajímavým zemědělsko-podnikatelským záměrem, který by nás jistě obohatil i duševně. Louku seče i nadále sám, protože Žoféni, jak se jim u nás zkráceně říká, jsou ovce kamzíkovitého typu pracující ve výškách, trávu nežerou a živí se zásadně listy vrbiček a dalších stromků, jejichž porost pod takovouto údržbou povážlivě řídne. To, že se Žofén umí v klidu pást ve stoje na zadních, je obdivováno a přidáváno k dalším skvělým dovednostem a důvodům, proč je třeba je rozmnožovat.
Tolik k užitečnosti a přirozenému koloběhu našeho mini chovu.