Miluška zahradnice

Takže, co je u nás nového kromě toho, že se musher zdráhá prodat štěňata a stále touží koupit multikáru? Naše fenka Miluše (žijící u nás doma pod pseudonymem "skoročlověk") mi vyhrabala celou zahrádku. Pod pojmem zahrádka rozumějte sice poměrně malý prostor zato ale kdysi plný bujných trsů levandule, růží, vřesů a další rostlin, jejichž názvy neznám. Skoročlověk Milka, která po celý rok nevyvíjí téměř žádnou zásadnější aktivitu, se vždy jednou ročně líným krokem přišourá k záhonu a celý mi ho přeryje. Koná tak pravidelně s podzimem. Pak si žádné květeny po celý zbytek roku nevšimne, takže se ukolébám a opět zapomenu na své předsevzetí záhon oplotit. Její postup je takový, že první den vyhloubí díru kolem nějaké, zřejmě náhodně vybrané rostliny, tu pak pečlivě po zahradnicku vytáhne ze země i s kořeny a položí ji vedle výkopu. Za to dostane důrazně vyčiněno a já stejně pečlivě rostlinu zakopu zpátky. Následující den se proces přesně zopakuje s tou samou rostlinou a pak ještě dvakrát dokud ta chuděra dočista nechcípne. Pokud se náhodou zdá, že bude žít déle, Miluška ztratí trpělivost a ukousne jí kořen. Pak vyčká, až zahrabu díru, načež mi rozorá komplet všechno. No a potom dá zase celý rok pokoj. Předloni mi takto zmizely okrasné javory a růže, loni nepřežila celá má levandule, letos se jako první znelíbil věčně zelený keřík, který jsem jménem neznala, což už je ale teď jedno, protože jsme ve fázi rozhrabaného všeho a jediné, co zbylo nedotčeno, je ibišek a nějaké křoví s oranžovými bobulemi plné trnů. 
V den jejího prvního hlubokého výkopu vedle díry také ležel mrtvý pták nebo spíš jeho půlka (druhá ležela o kus dál evidentně zasažená Miluščiným trávicím traktem), což mě trochu znepokojilo, ale přestala jsem v tom hledat skrytý hrůzný význam a propadla naivnímu pocitu, že v noci Miluše zabila ptáka a pak mu zasažena výčitkami kopala hrobeček. Pak jsem realisticky usoudila, že zabít ptáka by Miluška rozhodně nedokázala a že spíš vyrušila při činu nějakou kočku. Následující noc ovšem pod oknem ječela velmi naléhavě právě nějaká kočka a já z hrůzou začala opět konspirovat, že to mohl být přece jenom hrobeček a to chladnokrevně předem nachystaný pro dotyčnou šelmu, jakože pomsta za mrtvého (a evidentně nechutného) ptáka. No, každopádně ať už je to jakkoli, zítra půjdu přehrabat celý záhon, do velkých hloubek se raději moc pouštět nebudu a budu doufat, že pro letošek máme zahradnické či hrobařské práce za sebou.